Respektovat a být respektován

Ukážka z knihy Respektovat a být respektován

K uskutečnění dobrých záměrů při výchově a vzdělávání potřebujeme i dobré nástroje

Tato knížka vám nabízí možnost uvidět souvislosti mezi tím, co děláme a říkáme dětem v běžných situacích každodenního života, a tím, jaké jednou budou, až dospějí.

Jako rodiče, učitelé a vychovatelé chceme pro děti to nejlepší. Upřímně jim do života přejeme, aby z nich vyrostli šťastní, úspěšní a  tvořiví lidé, kteří budou schopni zvládat běžné i náročné situace, budou dobrými partnery a kolegy se smyslem pro zodpovědnost i smyslem pro humor. Jak ale propojit vznešené myšlenky o rozvoji osobnosti dětí a jejich vedení k samostatnosti a zodpovědnosti s tím, co máme říct, když je upozorňujeme na nepořádek v pokoji, pozdní příchod, nevhodné chování nebo zapomenutý úkol?

Mnoho dospělých má za to, že je třeba mít děti především rád a myslet to s nimi dobře. Jsme přesvědčeni, že to nestačí. Ve jménu lásky a dobrých úmyslů se někteří lidé cítí oprávněni používat i takové výchovné prostředky, které se neslučují s respektem a lidskou důstojností - vyhrožování, tresty, zesměšňování, moralizování, „uplácení“ odměnami a další. Často ještě s mylnou představou, že u dětí je to „přece něco jiného“ než u dospělých.

Proto za nezbytnou podmínku úspěšné výchovy považujeme vedle lásky také respekt k dětem. Dospělí si přejí, aby se  děti chovaly s respektem k druhým lidem. K tomu je ale nutné, aby samy „na vlastní kůži“ zažily respekt od dospělých. Nestačí, když o vzájemném respektování pouze uslyší nebo jej vidí v chování dospělých mezi sebou.

Respektovat děti znamená vědomě opustit mocenský, manipulativní přístup ve výchově a vzdělávání. To neznamená, že si pak děti budou dělat, co chtějí. Existují respektující a přitom účinné způsoby, jak zprostředkovávat dětem tolik potřebné hranice chování.Jejich účinnost spočívá v tom, že budují morálku opřenou o zvnitřněné hodnoty, podle nichž budou děti zvažovat své chování i tehdy, když na blízku nebude žádná „kontrola“.

            V této knize se snažíme pojmenovat rizika výchovy založené na nerovném, mocenském modelu vztahů mezi dospělými a dětmi a ukázat, jaké zisky plynou zpartnerského přístupu, který je založen na rovnocennosti a respektování důstojnosti. Naše přesvědčení se opírá jak o odborné poznatky (zejména z psychologie), tak o vlastní zkušenosti a zkušenosti asi dvanácti tisíc lidí, kteří prošli našimi kurzy.

Čtenářům, kteří jsou přesvědčeni o hodnotě partnerského přístupu nebo kterým je  blízký, nabízíme hlavně nástroje až do úrovně konkrétních dovedností, které jim mohou pomoci v každodenních situacích tento přístup důsledně zachovávat.

Některým lidem stačí, že se děti navenek chovají dobře a dělají to, co se po nich chce. Způsobům, jakými toho dosahují, nevěnují příliš pozornost (přístup „účel světí prostředky“). Nevidí důvod něco měnit, protože se většinou nezamýšlejí nad tím, co všechno se děje „uvnitř dítěte“. Těm nabízíme pohled na skrytá poselství těchto prostředků, na jejich dlouhodobější dopad na sebeúctu dětí a na to, že mohou vést k pouhé poslušnosti namísto vytváření skutečné zodpovědnosti a samostatnosti.

Jsou lidé, kteří bytostně věří, že lidská společnost musí fungovat na principu uplatňování moci. Pro ty nabízíme hlavně argumenty z hlediska toho, jaké jsou celospolečenské dosahy na první pohled tak nevinné poslušnosti a závislosti na autoritě.

Tuto knihu jsme psali s hlubokým přesvědčením o potřebě otevřít témata, o nichž se dočtete na dalších stránkách. Přejeme vám, aby ve vás vzbudila vnitřní motivaci k použití v každodenním životě.                                                                                                                 

                                                                                               Autoři